Hezký den vážení,
rádi bychom vám představili projekt na podporu 101 azylových zvířátek v našem kontaktním ZOO parku s programem zooterapie. Jsme vášniví milovníci zvířat a naše mise je pomáhat těm, kteří se ocitli v nouzi.
Momentálně v našem zooparku poskytujeme útočiště a péči 101 zvířátkům, která potřebují naši pomoc. Po dlouhodobém pozorování jsme si všimli, že tato azylová zvířátka mají úžasnou schopnost navazovat vztahy s lidmi a jsou ochočitelná. Proto jsme se rozhodli posunout naši práci ještě dál a absolvovat akreditované školení v oblasti zooterapie v sociálních službách.
Zooterapie přináší neuvěřitelné přínosy jak zvířátkům, tak i lidem. Interakce s nimi může zlepšit náladu, snížit stres a úzkost, podpořit sociální interakce a rozvíjet motorické dovednosti. Proto jsme se rozhodli rozšířit naši činnost mimo hranice našeho zooparku a začít jezdit za klienty v domovech důchodců, dětských domovech a dalších sociálních zařízeních. Chceme přinést radost a léčebné účinky zvířat těm, kteří by jinak měli omezený přístup k takovéto interakci.
Vaše podpora a příspěvky by nám pomohly realizovat tento cíl a zlepšit životy jak zvířátek, tak i lidí, kteří se s nimi setkávají. Finanční prostředky získané z této sbírky budeme využívat na pokrytí nákladů spojených s péčí o zvířátka, provozem zooparku a také na organizaci zooterapeutických sezení pro klienty v sociálních zařízeních.
Vaše příspěvky mohou být jak finanční, tak i ve formě darů, které pomohou zvířátkům přežít a poskytnou jim komfortní prostředí. Budeme vděční za jakoukoli formu podpory, kterou se rozhodnete poskytnout.
Děkujeme vám! Jsme nadšeni, že sdílíte naši vášeň pro pomoc azylovým zvířátkům a věříme, že společně můžeme udělat skutečný rozdíl v jejich životech. Vaše podpora je pro nás neocenitelná a pomůže nám pokračovat v naší práci poskytování péče, lásky a terapeutických interakcí.
Pokud máte nějaké dotazy nebo byste chtěli více informací o našem projektu a tom, jak přispět, neváhejte se na nás obrátit. Vaše štědrost nás motivuje a inspiruje, a společně můžeme udělat skutečný rozdíl v životech těchto azylových zvířátek a lidí, kteří potřebují zooterapii.
Děkujeme vám ještě jednou za váš zájem a podporu. Těšíme se na spolupráci s vámi a na to, že společně budeme mít pozitivní vliv na životy těch, kteří to nejvíce potřebují.
Děkujeme, že pomáháte.
Farma Kapsa, z.s. – pomáháme zvířátkům v nouzi
Zde několik příběhů našich azylových zvířátek:
https://www.farmakapsa.cz/chov/pribehy
Sirotek koťátko Těpina
„Jsem malá kočička Štěpánka. Nechtěli mě! Mě a mého bratříčka sebrali nás od naší maminky a pohodili venku, kde byla hrozná zima. Měla jsem hlad, bála se o sebe a brášku. Jsem smutná bez maminky. Najednou se tam objevila slečna, po které jsem dostala jméno Štěpánka, ale říkejte mi Těpina (tak to mám ráda). Bála jsem se jí, ale něco mi říkalo, že je hodná a měla něco dobrého v mističce. Konečně jsem naplnila bříško. Odnesli nás i s bráškou do domu. Tam bylo hodně kočiček a jedna kočičí maminka. Položila jsem si na ní hlavičku a ona mě zahřívala. Když přišla její koťátka, nechala mě také se napít mlíčka. Jsem teď šťastná mám novou lidskou rodinu, ale i kočičí. A mám i novou maminku, co mě olizuje, tulí se ke mně a dá mi mlíčko. A samozřejmě mám i nové kamarády. Bráška má kamarádku v novém domově Ginger.“
Sirotek srnečka Pipi
Jsem malá srnečka jménem Pipi. Moje maminka mi umřela po porodu, a tak jsem zůstala v lese úplně sama opuštěná, vystrašená a hladová. Moje vystrašené pískání uslyšel mladý muž Pepa Chára, který měl ten den 20.narozeniny a já se tak stala symbolem jeho dárku k narozeninám. Je to můj zachránce. Odnesl mě v náručí z děsivého lesa a odvezl na zdejší Farmu Kapsa, která se stará o opuštěná zvířátka jako jsem já.
Konečně jsem se pomazlila a dostala to dobré bíle mlíčko a zahnala tak konečně hlad. Už jsem se nebála, byla jsem šťastná, že už nejsem sama. Po mamince se mi, ale stále stýská. Ta hodná náhradní maminka, co mi dala mlíčko, to semnou nejdříve zkoušela stříkačkou, protože jsem nechtěla vůbec cucat. Pak jsme zkusili flaštičku, ale dudlík je moc velký.
A pak to přišlo v salaši na mě čekala další náhradní maminka, ale ta byla velká chlupatá a na bříšku měla takové dobré čudlíčky z kterých teče mlíčko. To vám byla dobrota, to se mi moc líbilo. Tohle mlíčko budu pít ráda.
Ráno jsme jeli autem za nějakým pánem. Byla to prý kontrola u pana veterináře, to je doktor pro zvířátka, jako jsem já. Byl na mě hodný. Dostala jsem nějaké vitamíny a něco na povzbuzení chutí. Určitě, protože pak mi mlíčko chutnalo ještě víc.:-)Konečně jsme se šli také projít po zahradě. Ochutnala jsem i pár lístečků toho dobrého zeleného.
Zatím jsem moc maličká, a tak jsem hlavně s novou lidskou maminkou. Až povyrostu půjdu do toho krásného výběhu mezi ovečky. Jsou tam i smrky jako v lese. Už se moc těším.
Jsem maličká a bez maminky, a tak potřebuji lásku, pomazlení a vaší láskyplnou pomoc.
Senior činčila Torpi
Jsem 14 letý senior činčilák Torpi. Prožil jsem krásných 14 let milován a opečováván a užil si krásná léta svého života. Bohužel v mém životě nastala smutná událost a já neměl kam jít. Jsem již starý dědoušek Torpi, ale cítím se stále fit, ale i tak jsem se bál, co teď semnou bude?
Sedím teď tady ve své kleci, ve svém domečku, ale ti lidé jsou jiní. Jsem v jiném prostředí, tady to neznám. Je tu plno jiných zvířátek, někteří jsou taky chlupatí, ale je také vůbec neznám. Jsem trochu vyděšený a bojím se co bude dál.
Dostal jsem dobroty, co mám rád a zvířátka jsou zajímavá, začínají se mi líbit. Ta paní, co si mě denně bere na ruku a pořád na mě něco mluví, tedy říká moje jméno. To jediné jí rozumím. Jak ho zná? Je hodná, dává mi dobroty a jídlo a mění písek na koupání a hezky mě hladí, to není zas tak špatné. Mam se celkem fajn, už jsem se na ruce byl podívat i venku a nebál jsem se. Ty jo tam bylo zvířátek prý farma. To budu mít kámošů, musím se s nimi seznámit.
Jsem již staroušek Torpi, potřebuji trochu té lásky k svému klidnému stáří a občas to pohlazení a něco dobrého na zub. Jsem rád, že nyní žiji zde na farmě plné zvířátek a že vše takto dopadlo. Všem vám moc předem děkuji za jakýkoliv příspěvek, kterým přispějete na moje dobroty, jídlo a případně zvelebení mého příbytku, abych zde prožil krásný podzim stáří.
Jste úžasní moc děkuji.
A když budete mít čas přijeďte se na mě někdy podívat, bydlím v kontaktním ZOOparku, který je otevřen každou sobotu od 14 hod.
od května do října. Budu se na Vás těšit.
Želvička Rozárka
Ozvala se paní, že se k ní dostala nechtěná vodní želvička, kterou kamarádka dostala v práci na rozloučenou a že hledá náhradní „paničku“ pro želvičku Rozárku – 11 let. Zvolila si nás. A my požádali naší Štěpánku, která v tu dobu bydlela v Praze, aby želvičku vyzvedla a dovezla nám ji. Časově se to trochu zkomplikovalo, takže želvu vyzvedla, pak ještě musela na chvíli do práce „jako řidička lanové dráhy na Petříne,“ a celou dobu se musela starat o novou želvičku. A když už ji tam měla, proč by ji nesvezla v lanovce? Rozárka nejspíše byla jediná želva na světě, která se vezla v řídící kabině lanovky? Co myslíte?
Ale nyní je už u nás, mezi svými kamarádkami a na nějakou lanovku si určitě ani nevzpomene:-)
Agamák Luis
Prosím, znáte-li někoho, kdo má doma zvířátko, na které nemá čas a nestará se o něj, vysvětlete mu, že existují lidé, kteří se o zvířátko postarají, či mu najdou nového, vhodného páníčka a zvířátko bude opět šťastné. Mají kratší život než my, tak proč jim ho neudělat, alespoň trochu šťastný.
Takto se k nám dostal sameček Luke (dnes Luis) a samička Leia, agamy vousaté (podobné ještěrce chované v teráriu). Pro samičku Leia, ale bylo již pozdě. Agamy byly v žalostném stavu. Samička samá boule a boláky, podvyživená, dehydrovaná. Sameček amputovaný ocásek a vychrtlý. Samička, ač dostala odbornou péči, kapačky antibiotika a krmila jsem umělou výživou, přesto všechno za týden umřela. Škoda, že nedošlo k předání dříve. Její smrt byla způsobena nezájmem, ne péčí a lhostejností…(prostě majitel neměl čas).
Sameček Luis se uzdravil. Velmi rád baští pampelišky a má nejlepšího kámoše Jima. Luis si na původního majitele, kde skomíral, určitě už ani nevzpomene.
